Nejlepší víkend - Patrik Hartl

Za fotku děkuji opicimamacte
Knihy většinou konzumujeme zcela anonymně. Nevíme skoro nic o lidech, kteří je napsali - jestli jsou to sympaťáci, introverti, zda mají rodinu nebo co rádi dělají ve svém volném čase. Poskytují nám příběhy, ale my o jejich vlastních příbězích nevíme nic. Začneme se o ně blíže zajímat v případě, že nás jejich knihy nějak zásadně osloví. Na tom asi není nic divného. S Patrikem Hartlem jsem to měla přesně naopak. Koukala jsem na online vysílání divadla Studio DVA, ve kterém právě Patrik Hartl odpovídal na dotazy diváků. Ten člověk mě neskutečně bavil. Nejen, že má nejnakažlivější smích na světě, ale ještě všechno řekne bezprostředně "na plnou hubu" a to mi přijde strašně sympatické a v dnešní době osvěžující. Hned mě napadlo, že někdo s takovouhle náturou nemůže napsat blbou knihu, tak jsem si pro jistotu pořídila Nejlepší víkend abych se přesvědčila. 

Román Nejlepší víkend je o tom, že vztahy jsou sice hezká věc, ale taky je to velmi spolehlivý zdroj zmatků v našem srdci, hlavě a životě vůbec. Hlavní postavy spojuje práce ve firmě na zážitky. Jsou to nejen kolegové, ale i přátelé, rodina - prostě dobrá parta. Kromě společných pracovních témat řeší každý z nich svá vlastní soukromá dramata a právě o těch se dozvídáme nejvíc. Je to taková sonda do života jiných lidí, kdy můžete někomu bezostyšně čumět do soukromí a myslet si o tom, co chcete. Nejspíš je budete soudit, přemýšlet, jak byste se ve stejné situaci zachovali vy, soucítit s nimi nebo si myslet, že jsou úplně pitomí. Nudit se s nimi určitě nebudete. Jejich příběhy jsou uvěřitelné, reálné a myslím, že většina lidí nebude mít problém se s nimi alespoň v nějaké rovině ztotožnit. Mně byla nejbližší věkem i myšlením asi Dáša, která mi připomněla, že když se "mámvpičista" rozhodne opustit svojí komfortní zónu a pokusí se existovat jako normální člověk, tak se jeho naivitou lidi kolem něj baví ještě za rok a že nejlepší je zůstat takoví, jací skutečně jsme a hlavně být v pohodě. 

Někdo na Databázi si stěžoval, že je v knize hodně postav a přeskakováním od jedné k druhé se v knize ztrácí. Taky nemám střídání dějových linek ráda a doufám, že je v pekle pro autory, kteří takhle píšou, nějaké speciální místo, ale tady mi to nevadilo. Asi proto, že všechny příběhy byly zajímavé a nikdo z postav mě nenudil a nebyl nijak výrazně otravný. 
Za mě to byla pohodová vtipná oddechovka, u které vám dojde, že někteří lidé jsou na tom mnohem hůř než vy (nebo taky líp) a která vám určitě zvedne náladu. Možná z ní získáte tolik pozitivní energie, že se odhodláte strávit víkend se svými nejbližšími, i když vás třeba nebetyčně se*ou.

P. S. Neděste se toho, že má kniha bezmála 500 stránek. Je tak dobře napsaná, že mě na konci mrzelo, jak rychle to uteklo.
  
OCENĚNÍ: Český bestseller 2018.
Vydalo nakladatelství Bourdon v roce 2018, 480 stran.