Čtete někdy lidem v MHD přes rameno? Já jo. Nejsem na to zrovna hrdá, ale dělám to. Za prvé mě baví hádat, co čtou různé typy lidí a za druhé jsem prostě zvědavá. Navíc se může stát, že u někoho objevím skvělou knihu, kterou ještě nemám, a budu tak mít příležitost udělat dobrý skutek a zachránit jedno její vydání z nechutně přeplněné police v knihkupectví. Přesně tak to bylo s Uměním řezničiny. Tentokrát mi při záchraně pomohl Ježíšek, nemusela jsem se tedy do jámy lvové (rozuměj knihkupectví) vrhat sama. 

Teď už ke knize samotné: podtitulek Joseph Lister a temný věk viktoriánského lékařství napovídá, že se budeme vracet (naštěstí pro nás) do dob dávno minulých. Kolem roku 1846 byla chirurgie ještě v podstatě dělnická práce a hlavní předností chirurga byla rychlost, protože anestezie se nepoužívala. Rajský plyn v té době neměl spolehlivé výsledky a operovalo se bez umrtvení. Ne nadarmo se toto období označuje jako věk utrpení. Bolestivost zákroků ale nebyla hlavním problémem tehdejší chirurgie. Tím byly špína a infekce, díky kterým většina operovaných pacientů později zemřela. Dr. Joseph Lister byl jeden z prvních lékařů, který se zabýval výzkumem mikrobů. Pochopil, že za vysokou úmrtnost pacientů může nedbalá hygiena při zákrocích. Jako první chirurg začal důkladně čistit rány a při operacích používat antiseptikum fenol. Díky jeho vytrvalosti (novátorské metody antisepse nebyly tehdejší lékařskou společností přijímány zprvu kladně) se nemusíme bát, že se nám stane osudnou třeba dnes už banální operace slepého střeva nebo pouhé zašití rány po úrazu. 

Už podle názvu knihy mě napadlo, že nepůjde o klasický životopis. I když mě zajímá samotná lékařská tématika, líbilo se mi, že se autorka nezaměřila pouze na vědeckou činnost Dr. Josepha Listera, ale snažila se ho čtenáři přiblížit i z obyčejné lidské stránky jako syna, manžela a přítele. Nejlépe je to vidět na citacích z dopisů jeho otci, se kterým měl celý život velmi blízký vztah. Kromě soukromé a profesní stránky Dr. Listera nám autorka nabízí zajímavý obraz viktoriánské doby a tehdejší společnosti v Londýně a v Edinburghu. Rozdílnost názorů a celkového smýšlení je patrná na první pohled. Angličané jsou holt pověstní konzervativci a Dr. Lister to s nimi neměl jednoduché až do samého konce. 

 

Kniha s originální obálkou - zdroj Google

 

Dále bych chtěla upozornit na detailnost popisů jednotlivých chirurgických zákroků, s čímž by někdo se slabším žaludkem mohl mít problém. K lékařské profesi to ovšem patří. 

Dr. Lister se díky svému nedocenitelnému výzkumu bakterií stal velkou osobností medicíny a jeho příběh rozhodně stojí za přečtení. Kniha mi velmi rozšířila obzory a myslím si, že není na škodu občas popřemýšlet o tom, že i za věcmi, které dnes bereme jako naprostou samozřejmost (např. dezinfekce ran) je nějaký lidský příběh. Že na to někdo někdy musel přijít a že bychom tu bez něj možná ani nebyli. 

Umění řezničiny je autorčina prvotina, která byla oceněna Wilsonovou cenou v rámci PEN America. Její příští kniha by se měla týkat historie plastické chirurgie a já už teď s jistotou vím, že si jí nenechám ujít. 

Z anglického originálu The Butchering Art: Joseph Lister´s Quest to Transform the Grisly World of Victorian Medicine vydaného v roce 2017 přeložila Alena Fry. 

U nás vydalo nakladatelství Paseka v roce 2019, 292 stran.