Spisovatelské duo Lars Kepler to se čtenáři prostě umí, o tom se každý příznivec severské krimi nejspíš už dávno přesvědčil na vlastní kůži. Písečný muž je jejich čtvrtou knihou s komisařem Joonou Linnou v hlavní roli. Tentokrát ho čeká znovuotevření případu, který uzavřel před třinácti lety zatknutím sériového vraha Jurka Waltera. Ten byl následně odsouzen k doživotnímu pobytu na psychiatrii. Když se ale teď po tolika letech náhle objeví mladík, který měl být jednou z Jurkových obětí, vyvolá to samozřejmě velké množství otazníků.

Hned na začátek chci říct, že z knih Larse Keplera naprosto kvetu! Žádné jiné knihy ve mně nevyvolávají tolik protichůdných pocitů. Na jednu stranu jste uchváceni příběhem, který je tak napínavý, že toužíte číst jako robot ve filmu Číslo 5 žije a na druhou stranu vás vytáčí k nepříčetnosti nedotažené detaily děje, které možná nestály za pozornost autorům, ale vy je zkrátka vidíte, protože jste hnidopich.

V případě Jurka Waltera se autoři inspirovali patrně osobou Hannibala Lectera z románů Thomase Harrise. Stejně jako Hannibalovi se mu bravurně daří vyvolávat v lidech pocit bezmoci a zoufalství. Nad jeho zákeřnou rafinovaností možná na chvíli užasnete, ale pak vám dojde, že tohle jste už někde viděli. Obdivuhodný výkon podá vyšetřovatelka Saga Bauerová při pokusu dostat se tomuto monstru pod kůži. Jestli z toho kráska vyjde bez ztráty kytičky, to vám už neprozradím.

Pokud jste propadli ledovým očím komisaře Joony Linny nebo si ho jinak oblíbili, je pro vás Písečný muž klíčovou knihou. Právě Jurek Walter hraje v Joonově minulosti zásadní roli, která bude v knize objasněna. Myslím, že autorům se nedá upřít vysoký level duševního sadismu, který rádi a často uplatňují na postavy svých knih a tím pádem i na čtenáře.

Knihy Larse Keplera miluju, ale jsou fakt šílené. Spousta věcí mi tam vadí - ať už je to výše zmíněná nedotaženost nebo i nevěrohodnost příběhu vzniklá z mnoha náhod najednou. Ale přesto jim to odpustím a čtu dál. Už mám dočteného i Stalkera a na další díl se těším jak parchant na Vánoce. OK, tohle asi pochopí jen ten, koho Keplerův styl chytnul stejně jako mě. Každý spisovatel se vyvíjí. Až se tihle dva dostatečně vyvinou, vypíšou a vychytají těch pár much, co ještě zbývá, budou jejich knihy naprosto dokonalé.  

Ze švédského originálu Sandmannen přeložila Azita Haidarová.

Originál vyšel v roce 2012, u nás vydalo nakladatelství Host v roce 2014, 496 stran.