Zdroj: Knihobot

Pražský kabalista od francouzského spisovatele Marka Haltera je zatím mů poslední úlovek z Levných knih. Nalákala mě anotace slibující historický román z pražského židovského města v době vlády Rudolfa II.. Příběh o Golemovi se mi vždycky líbil a jsem ráda, že ho můžu mít v knihovně v tak kvalitním provedení.

Hned na začátku mě zaujala postava vypravěče, který je už několik století po smrti. Autor se v knize stylizoval do Davida Ganse, žáka a přítele uznávaného myslitele rabiho Löwa (známého také jako Jehuda Ben Becalel nebo pražský Maharal).. Davidovými ústy vypráví o událostech, které předcházely vytvoření legendárního Golema. Ten měl chránit pražské židovské město před křesťanskými výpady. Zároveň nám přibližuje postavu  rabiho Löwa nejen jako génia své doby, ale i jako obyčejného člověka z masa a kostí, jako otce a dědečka.

Pražský kabalista je kniha, u které každý milovník historie dostane za málo peněz opravdu hodně muziky. Marek Halter  mistrovsky oživil obyvatele rudolfínské Prahy i její úzké tmavé uličky. Čtenář tak snadno zapomene, že čte historický román a bude mít pocit, že má před sebou literaturu faktu. Samotný příběh je velice čtivý a poskytuje spoustu příležitostí k zamyšlení. Obsahuje také  popis fungování tehdejší společnosti i židovského města. To díky rozsáhlým stavebním úpravám při asanaci na přelomu 19. a 20. století sice vypadá už podstatně jinak, nicméně autor se opírá o reálie a mnoho z uvedených míst můžeme navštívit i dnes. Kniha není zaměřena výhradně na Golema. Zahrnuje v podstatě celou rudolfínskou éru, takže se kromě samotné legendy seznámíme i s mnoha souvislostmi, např. děním kolem císaře Rudolfa II., který byl velkým nadšencem do alchymie a astronomie. Velmi zajímavě je zde popsána osobnost matematika a astronoma Johannese Keplera nebo některé židovské svátky a obyčeje.

Autorovy znalosti historie jsou skutečně bohaté, díky čemuž má tato kniha vysokou informační hodnotu. I tak je ale sporné, nakolik jsou tyto údaje prokazatelné. Kolem postavy rabiho Löwa i Golema vzniklo již mnoho dokumentárního materiálu. Přesto se badatelé stále nemohou shodnou na jednotném závěru. Dodnes nikdo přesně neví, co nebo kdo byl Golem, ani jaký byl jeho osud. Tento mystický příběh tak zůstává zahalen tajemstvím stejně jako doba, ve které se odehrál.

Kniha působí velmi inspirativně. Po dočtení jsem měla chuť sama jít něco probádat, objevovat stará tajemství. Nakoplo mě to ke zjišťování dalších informací, stejně jako třeba Princ se žlutou hvězdou. Mám ráda tyhle knihy. Chtěla bych si přečíst něco z díla rabiho Löwa, protože na mě z knihy zapůsobil jako inteligentní muž s nadčasovým myšlením a odhalení jeho prosté, lidské stránky mojí náklonnost k němu ještě podpořilo. To je tak kouzelná a přitažlivá věc, když někdo používá mozek. ♥

Z francouzského originálu Le kabbaliste de Prague přeložila Dagmar Slavíkovská
Vydalo nakladatelství Garamond v roce 2012, 280 stran.

Než se z psychiatrie stala uznávaná věda, musel tento obor ujít pořádný kus cesty. K pokrokům docházelo především díky experimentům. Na tom by nebylo nic špatného, kdyby lékaři nepoužívali tak drastické metody, že při nich nejeden ubožák vypustil duši anebo se v lepším případě (nebo horším, to je otázka) stal blábolící troskou s prázdným výrazem v očích. Vyhoďme ho z kola ven je román z prostředí psychiatrické léčebny odehrávající se v poválečné Americe 50. let.

Aby se vyhnul trestu v podobě těžké práce na farmě, nechá se Patrick Randle McMurphy zavřít na psychiatrii. Na příjem se dostaví s úsměvem od ucha k uchu, nešetří komplimenty na adresu sestřiček a je rád, že tak šikovně obelstil úředního šimla. Žádná dřina, teplá postel, jídlo 3x denně. Co víc si přát? Po uvedení mezi místní chovance mu ale úsměv z tváře mizí. Zdejší mužské osazenstvo se nezmůže na nic víc, než na spořádanou partičku karet v koutku společenské místnosti. Tento až posvátný klid vládnoucí na celém oddělení je McMurphymu okamžitě podezřelý.

Při společné terapii je svědkem toho, jak vychytrale tu vládne autoritářská sestra Ratchedová. To ona je zdrojem strachu a zakřiknutí zdejších pacientů. Za jejím falešným úsměvem se skrývá šikana a potěšení z cizího neštěstí.  McMurphy se rozhodne, že to tak nenechá. Ratchedová je možná mazaná, ale na něj si nepřijde. Začne ostatní muže popichovat k revoltě proti Velké sestře. Ta si ovšem nehodlá nechat narušit klid na svém oddělení nějakým umíněným deviantem, který nerespektuje nastolený řád. Dál neústupně trvá na dodržování nesmyslných pravidel. Přes stanovené normy nejede vlak. Sestra postrádá jakoukoli lidskou stránku, což McMurphyho rozpaluje doběla a o to víc se jí snaží "osladit" život. Zatím však ještě netuší, jak velké sousto si ukousl.

Líbí se mi autorův odlehčený neoficiální styl psaní. Používá nadávky tam, kde by nadával prostě každý. Celá kniha má výbornou atmosféru i když je z depresivního prostředí. Je to tak skutečné, drsné, zábavné, dojemné, tragické, skvělé. Fandila jsem McMurphymu, protože boj se zabedněností je strašná věc. Prostor dostávají i některé kontroverzní léčebné metody, které dnes přirovnáváme k mučení, např. elektrošoky nebo lobotomie. Také uvidíte, jak to může vypadat, když se autorita vymkne a stane se z ní tyranie. Kdo může posuzovat, co je normální a co už je šílenství?

Miloš Forman podle knihy natočil film Přelet nad kukaččím hnízdem, který byl oceněn pěti Oscary. Ač mám ten film ráda, na knihu ani zdaleka nemá. Přečtěte si jí, smějte se a plačte.

Z anglického originálu One Flew Over the Cuckoo's Nest, vydaného poprvé v roce 1962, přeložil Jaroslav Kořán
Moje vydání je z roku 1988 od nakladatelství Odeon, 274 stran.