Na třetí knihu Roberta Galbraitha alias J.K.Rowlingové jsem se moc těšila, protože předchozí dvě - Hedvábníka a Volání kukačky - jsem přečetla jedním dechem. Navíc hned po vydání Ve službách zla se objevilo mnoho kladných reakcí. Mnozí tvrdili, že z dosud vydaných knih Roberta Galbraitha je tahle nejlepší. Do čtení jsem se tedy pustila s velkou chutí, ale nadšení se k mému údivu nekonalo. Vlastně to bylo docela velké zklamání.

Tentokrát budou mít detektiv Cormoran Strike a jeho asistentka Robin na vyšetřování zločinu zvláštní zájem, neboť budou do případu osobně zapleteni. Strikově asistentce Robin dorazí poštou do kanceláře balík, ve kterém je uříznutá noha. Po bližším prozkoumání Strike zjistí, že zásilka byla původně určena jemu a začne tedy přemýšlet, kdo a proč se snaží tímto hrůzným činem získat jeho pozornost a samozřejmě také, kdo je majitelem nohy. Pronásleduje Strika snad nějaký stín z minulosti? Možná vlivem slávy zapomněl na nevyřízené účty...

Hned na začátku mě kniha zklamala neatraktivním prostředím, ve kterém se děj odehrává. Žádné nakladatelství ani modelingová sféra, tentokrát zůstaneme pěkně v kanceláři a v terénu na ulici. Objevuje se zde více dějových linek, než v předchozích knihách, protože potencionální pachatelé jsou rovnou tři a navíc přímo ze Strikova okolí. Také je výrazněji zacíleno na soukromé životy Strika a Robin. Vzhledem k povaze případu je to asi do jisté míry logické, nicméně odněkud zpovzdálí jakoby stále vykukoval zárodek jejich milostného vztahu, který v detektivní zápletce působí rušivě a poněkud otravuje čtení. Líbí se mi, když je detektivka čistá. Jakmile se v ní objeví nějaká podobně úžasná "špetka romantiky", mám pocit, že autor neví, co dál a hledá něco, čím by čtenáři tzv. zavřel hubu, než domyslí další vývoj. Bylo mi mnohem příjemnější, když Strike s Robin řešili cizí případy a jejich soukromí nebylo tolik rozebíráno. Zápletka, ve které figurují uříznuté končetiny a narušený magor je dostatečně drastická a dobrá. 

Upřímně nevím, co bych knize pochválila, protože pro mě to je zaručeně nejhorší kousek od Galbraitha a jsem ráda, že jsem to vůbec dočetla. Líbila se mi snad jen nepředvídatelnost ohledně vraha, jehož odhalení bylo velkým překvapením. Konec knihy mě ale taky nijak extra neuspokojil. Kdyby se zločin stal osobě A a vyšetřovala ho osoba B, byla by to skvělá detektivka, ale tenhle model, kdy je detektiv osobně zainteresován do případu, se mi prostě nelíbí.

Z anglického originálu Career of Evil přeložil Ladislav Šenkyřík

Vydalo nakladatelství Plus v roce 2016, 571 stran