Umírající mág Podomní Kšaft přichází do vesničky Kyselá Prdel, aby podle tradice předal svou kouzelnickou hůl osmému synovi osmého syna, který se má právě narodit. Předání proběhne podle plánu až na to, že se senilní mág zapomene přesvědčit, zda je narozené dítě skutečně chlapec. Když zjistí, že svou hůl svěřil děvčeti, je už na změny pozdě. Jenže na Zeměploše se od pradávna může mágem stát pouze muž. Dcera dostane jméno Eskarina a jak vyrůstá, objevuje mágovu hůl i přirozený talent pro magii. Ani jedno z toho ovšem neumí ovládat. Až když dojde k několika nepěkným karambolům, ujímá se Esk  Bábi Zlopočasná s úmyslem vychovat z ní čarodějku. Bohužel magická síla, kterou disponuje Esk, je úplně jiná než ta, kterou používají čarodějky. Bábi dobře ví, kde by se Esk naučila svou magii ovládat. Na Neviditelné univerzitě v Ankh-Morporku. Jenže tam nikdy žádná žena ani nevkročila, natož aby tam studovala.


Čaroprávnost je třetí knihou Zeměplochy, ale na předchozí dvě už nenavazuje. Má samostatný děj a jak částečně napovídá název, řeší rovnoprávnost mužů a žen. V první části knihy se Bábi snaží naučit Esk základům čarodějnictví, zatímco druhá část popisuje jejich cestu do Ankh-Morporku. Po celou dobu čtení se budete bavit tradiční pratchettovskou satirou skutečného světa, ale hlavní postavy poznáte naplno až v druhé polovině knihy. Bábi si nejspíš zamilujete na první dobrou, protože její vyřídilka a často pěkně zlomyslný humor vás nejednou rozesměje. Jako životem protřelá čarodějka používá selský rozum a snaží se ho vštípit i Esk. Ta je na svých 8 let předčasně vyspělá a naprosto nebojácná, což jí občas přivádí do nesnází. Nicméně i tak si jde tvrdohlavě za svým cílem stát se první studentkou magie.


Zeměplošské knihy, ve kterých vystupují čarodějky, patří k mým oblíbeným, ale zrovna Čaroprávnost řadím k těm slabším. Moc mi nesedí Esk, která se vůbec nechová na svůj věk i když samozřejmě jako každé dítě vyvádí občas lotroviny a dává Bábi pořádně zabrat. Bábi je naopak skvělá, taková drsná babička se zlatým srdcem, skoro jako moje vlastní. Naprosto si mě získala a je to jeden z mých TOP charakterů na Zeměploše. Stejně jako v dalších Pratchettových knihách i v Čaroprávnosti najdete pár nadčasových myšlenek a mouder, ve kterých se odráží kus každého z nás.

Z anglického originálu Equal Rites vydaného nakladatelstvím Victor Gollancz Ltd. v Londýně roku 1987 přeložil Jan Kantůrek.
U nás vydalo nakladatelství Talpress v roce 1994, 284 stran.