března 11, 2016
Paganiniho smlouva - Lars Kepler
března 11, 2016Po Hypnotizérovi, který se mi moc líbil, jsem se s chutí pustila do další keplerovky s názvem Paganiniho smlouva. Čekala jsem stejně šťavnat...

Stejně jako v Hypnotizérovi se i tady autoři drželi jakési duálnosti, kdy se objeví dvě mrtvoly, které spolu nějak souvisí a přidrzlý rypák Joona Linna musí zjistit jak. O příběhu vám toho dneska moc neřeknu, protože kniha obsahuje na můj vkus tolik nedostatků, že jsem si děj vůbec neužila. Pořád mě tam něco rozčilovalo. Nejvíc asi nekonečná roztahanost, kdy byla Penelope stále na útěku před vrahem a působilo to tak, že autor neví, co s ní, anebo když v zásadních situacích opakovaně reagovala jako retard. Vážně jsem čekala, jestli se při odkrývání její minulosti neukáže, že se v dětství nějak dramaticky praštila do hlavy. Další problém byl obrovské množství klacků, které jí autoři naházeli pod nohy. Stala se z toho únavná komedie, kdy jsem si říkala, že to už fakt není možný. Udělali z toho přehnanou kovbojku, za kterou by se nemusel stydět ani Tarantino.
Děj i postavy kolem druhé mrtvoly jsou trochu zajímavější. Obchod se zbraněmi, zkažená morálka a mafiánské praktiky mocných lidí - to je dobrý námět sám o sobě. Hlavní záporák je vlk v rouše beránčím a s oblibou plní lidem jejich nejhorší noční můry, což mi přijde jako famózní nápad. Škoda je, že se to všechno pořádně rozjede až téměř ke konci knihy. Rozuzlení zápletky mi přišlo nemastné neslané, určitě čtenáře neláká k přečtení další knihy. To ale asi autorům došlo, takže si rychle v posledním odstavci vymysleli nečekané zvraty v životě Joony Linny.
Paganiniho smlouva je jasným důkazem toho, že i s blbým příběhem můžete zahrát velké divadlo, pokud máte kvalitního hlavního hrdinu. Bohužel ani dobří hrdinové nemají nekonečnou trvanlivost, takže doufám, že v tomto duchu nebude slavná dvojice autorů pokračovat.
Ze švédského originálu Paganinikontraktet předložila Azita Haidarová.
Originál vyšel v roce 2010, u nás vydalo nakladatelství Host v roce 2011, 560 stran.
Děj i postavy kolem druhé mrtvoly jsou trochu zajímavější. Obchod se zbraněmi, zkažená morálka a mafiánské praktiky mocných lidí - to je dobrý námět sám o sobě. Hlavní záporák je vlk v rouše beránčím a s oblibou plní lidem jejich nejhorší noční můry, což mi přijde jako famózní nápad. Škoda je, že se to všechno pořádně rozjede až téměř ke konci knihy. Rozuzlení zápletky mi přišlo nemastné neslané, určitě čtenáře neláká k přečtení další knihy. To ale asi autorům došlo, takže si rychle v posledním odstavci vymysleli nečekané zvraty v životě Joony Linny.
Paganiniho smlouva je jasným důkazem toho, že i s blbým příběhem můžete zahrát velké divadlo, pokud máte kvalitního hlavního hrdinu. Bohužel ani dobří hrdinové nemají nekonečnou trvanlivost, takže doufám, že v tomto duchu nebude slavná dvojice autorů pokračovat.
Ze švédského originálu Paganinikontraktet předložila Azita Haidarová.
Originál vyšel v roce 2010, u nás vydalo nakladatelství Host v roce 2011, 560 stran.