Palác knih Neoluxor

 
 
Už jsem dlouho nepřidala nic do záložky Knižní místa a myslím, že je čas to napravit. Dneska to bude čumenda spíš pro mimopražské knihomoly, protože místní už jsou s tímhle rájem knih dokonale obeznámeni, nicméně zváni jste úplně všichni. Vítejte v největším knihkupectví u nás i ve střední Evropě - v Neoluxoru. 
 

Palác knih Neoluxor byl na Václavském náměstí otevřen 2.9. 2002 a dal čtenářům k dispozici luxusní 4 patra nacpaná knihami od podlahy do stropu. Součástí knihkupectví je i koutek Knižního klubu, kavárna Luxor Café a papírnictví. Kromě toho stojí za zmínku velká nabídka doplňkového sortimentu, takže tu můžete pořídit i nějakou milou dárkovou drobnost, jako třeba záložky, obaly na knihy, ale i spoustu dalších "must have" věcí (chlupatá propiska apod.:)). Palác knih je prozatím jediným výdejním místem pro internetové objednávky, jinak se využívá pošta nebo služba DPD. Na knihy objednané z e-shopu dostanete automaticky 10% slevu a vyzvednout si je můžete většinou hned druhý den.
 

 
 
Teď si připadám jako Horst Fuchs, takže zabrousíme trošku jinam a sice k historii. Palác knih sídlí v domě na adrese Václavské náměstí č.p. 820/41. Navrhl ho architekt Bohumír Kozák a dokončen byl v roce 1926. Málokdo ví, že Václavské náměstí bylo v minulosti centrem filmové zábavy a biograf tu byl doslova na každém rohu. Ani tento dům není výjimkou. Původně v domě sídlil Biograf Avion, později za nacismu i po roce 1945 nesl název Kino LETKA. Od roku 1951 fungoval jako kino krátkých filmů. Jeho provoz byl ukončen počátkem 90. let. Od té doby prošel dům celkovou rekonstrukcí a několika přestavbami, až dostal svou dnešní podobu.
 
Firma Neoluxor vznikla transformací firmy VD Konsorcium 495 v roce 2001 a dnes už má dvě dceřinné společnosti Neopalladium a Neoluxor Books. Všechna jejich knihkupectví jsou bezbariérová a ve všech se dá platit kartou. Knihkupectví Neoluxor se už několik let drží předních příček našeho knižního trhu. Není se čemu divit, protože nabídka titulů je monstrózní (na oficiálních stránkách je uvedeno až 85 000 titulů). Dá se tu sehnat většina knih, ať už máte chuť na klasiku nebo na žhavou knižní novinku. Stejně tak nepřijdete zkrátka, pokud sháníte odbornou nebo cestovatelskou knihu. K dostání jsou také kuchařky a učebnice.  Neoluxor má v dnešní době po celé republice už desítky poboček, z nichž některé mají přes 1000m2, takže skalní knihomolové se mohou ztratit klidně na celé odpoledne.
 

 
Osobně mám oblíbené tři prodejny a to na Václaváku, na Hlaváku a na Smíchově, ty se mi zdají nejlepší. Na Václaváku v -2 navíc mají velký rohový gauč, kde se můžete s knížkou na chvíli pohodlně uvelebit. Hodně mě mrzelo, že Neoluxor zrušil knižní outlet v Černé labuti, o kterém jsem tu taky psala. Nedávno jsem měla cestu kolem a udělali z toho nějakou galerii, kam nikdo za celý rok nepřijde.
 
Na závěr ještě několik zajímavostí: Neoluxor jako takový nemá v nabídce e-knihy, ale spolupracuje s e-shopem Palmknihy.cz, kam přímo odkazuje. Jeho internetové knihkupectví patří mezi nejnavštěvovanější a abyste měli jooo představu, jaký je to knižní moloch, tak jeho tržby byly v roce 2014 kolem 707 milionů korun. A pak, že se u nás nečte. Asi jsme národ utajených knihomolů.
 
To je ode mě všechno, co se mi podařilo vypátrat a co jsem vám chtěla sdělit. Budu ráda, když mi napíšete, jestli máte taky Neoluxor rádi nebo jestli dáváte přednost jiným nebo třeba menším knihkupetvím. Teď už jenom fotky.
 
Mějte se pěkně :)
 

 
Taky vidíte kinosál?
 







Hypnotizér - Lars Kepler


K severským detektivkám jsem byla docela dlouho skeptická. První kriminální vlaštovka ze severu Jo Nesbø a jeho Harry Hole si mě na první dobrou nezískali a Netopýr byl odložen na neurčito. To pravé literární jiskření jsem zažila až po seznámení s Joonou Linnou, policejním komisařem z knih Larse Keplera.
 
Když se komisař Joona Linna víceméně náhodou nachomýtne k případu brutálního vyvraždění rodiny Ekových, dozví se, že masakr přežil pouze 14ti letý Josef. Ten byl převezen s vážnými zraněními do nemocnice. I přes jeho kritický stav potřebuje Joona chlapce vyslechnout, protože v době vražedného řádění nebyla v domě jeho starší sestra Evelyn. Je tak nanejvýš pravděpodobné, že po ní právě jde vraždící maniak a chlapcova výpověď by jí mohla zachránit život. Začíná hra o čas. Joona si vyžádá na pomoc psychiatra a odborníka na traumata Erika Mariu Barka, který je zároveň známý svým výzkumem lidských traumat pomocí hypnoterapie. Komisař se snaží doktora přemluvit, aby chlapce zhypnotizoval, jelikož klasický výslech není v jeho zdravotním stavu možný. Erik se hypnóze už několik let nevěnuje a na tomto rozhodnutí nehodlá nic měnit, proto Joonovu prosbu odmítá. Nakonec ho dostihnou emoce a snaha pomoci ušetřit život mladé dívky. Erik Josefa zhypnotizuje. V hypnóze lidé mohou odhalit svoje nejčernější vzpomínky uložené hluboko v podvědomí. To, co se komisař s Erikem od chlapce dozví, uvede do chodu takový sled událostí, který byste si nevysnili ani v nejhorších snech. Jestli chcete spoiler, přečtěte si oficiální anotaci, tam je toho o ději trochu víc.



V dějových linkách Hypnotizéra se velmi svižně střídá profesní a soukromý život hlavních postav, tzn. Joony a Erika. Všechno se objevuje dvakrát. Dva hlavní hrdinové, dva kriminální případy, kdy se jeden odvíjí od toho druhého. Dva podobně pomatení a brutální vrahové. Koneckonců i samotný Lars Kepler jsou dva autoři (o tom někdy jindy), možná proto je tam ta dvojitá paralela tak vidět. Zajímalo by mě, jestli píšou tak, že každý z nich vytvoří jeden kriminální příběh a pak je společně propojují, až vytvoří jeden celek. Myslím, že to není úplně nemožné.

Nejvýraznějším charakterem je tady jasně Joona Linna. Je to asi pochopitelné, protože figuruje i v dalších Keplerových knihách, které na sebe nepřímo navazují. Joona Linna je prototyp výjimečně schopného detektiva. Je svérázný, neohrožený, sebevědomý, inteligentní a má skvělou intuici. Když vám Joona Linna řekne, že někoho najde, máte pocit, že ho najde i kdyby u toho měl vypustit duši. Autoři skvěle vystihli Joonovu autoritativní povahu, ale přitom z něj neudělali drsňáka. Naopak při zemi se  nedrželi, když z Joony vyrobili tak trochu novodobého hrdinu zákona.  Zatím se nikdy nespletl, neudělal jediné špatné rozhodnutí, dokázal si vynutit od šéfa přidělení případu, který chtěl řešit. Působí to trošku neuvěřitelně, nicméně já namítám, že lidé výjimečných schopností a hrdinové celkově jsou skvělé knižní (a nejen knižní) lákadlo odnepaměti. O to víc, když jde o první díl a čtenár nemá tušení, co s Joonou autoři zamýšlejí v dalších dílech.

V knize je použita er-forma, ich-forma a spousta přímé řeči, čímž se příběh stává skutečnějším. Kepler postupně odkrývá příběhy hlavních postav a často se vrací do minulosti. S popisy se to moc nepřehání, stejně tak s počtem figurujících osob. Děj plynule ubíhá díky velkému počtu kratších kapitol. Čtenář je napnutý až do konce a hltá jednu stránku za druhou. Konec je totálně nepředvídatelný. Komisaře Linnu jsem si hned oblíbila a Hypnotizér se tak pro mě stal pomyslnou vstupní branou do severské krimi. Už se těším na další díly.

Ze švédského originálu Hypnotisören přeložila Azita Haidarová
Originál vyšel v roce 2009, u nás vydalo nakladatelství Host v roce 2011, 544 stran