Líbil se vám Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel? Pokud ano, jistě vám neušla aniAnalfabetka. Druhý román Jonase Jonassona se ke mně dostal jako audiokniha. Na divoké neuvěřitelné příběhy si u Jonassona budeme muset nejspíš zvyknout. Čeká nás další atomové dobrodružství.

Příběh se točí kolem chudé jihoafrické dívky jménem Nombeko, která sice neumí číst, ale za to bravurně ovládá matematiku. Její inteligence jí otevře cestu na místa, kam by se dívka jejího společenského zařazení normálně nikdy nemohla dostat. Zažívá spoustu životních dramat a zvratů, ale přesto si udržuje pozitivní přístup, smysl pro humor a není snad situace, se kterou by si nevěděla rady. Zlom nastává ve chvíli, kdy se dostane jako uklízečka na jadernou základnu a odtud do Švédska. Bohužel díky omylu 3 praštěných číňanek dojde k tomu, že s ní z Afriky přicestuje místo bedny antilopího masa bedna s atomovou bombou.

Nerada bych se tady nějak přehnaně zamotala do srovnávání Analfabetky se Staříkem, ale je pravda, že mě tenhle příběh malinko zklamal. Ne v tom směru, že by byl špatně napsaný, to vůbec ne, jen mám pocit, že jeden blázinec kolem atomové bomby bohatě stačí. Mrzí mě, že se Jonasson v námětu opakuje, protože ten jeho šílený styl psaní, kde se děj mění z minuty na minutu, se mi fakt líbí. Bohužel opakovaný vtip přestává být vtipem. Tak snad příště. Na druhou stranu jsem byla velmi mile překvapená úžasně živými vedlejšími postavami. Většina z nich jsou totálně prdlí exoti a chtějte po takových, aby vymysleli nějaký rozumný řešení, co s atomovou bombou. Navíc v zemi, která atomovými zbraněmi nikdy nedisponovala.  Za zmínku stojí i to, že autor má talen psát o politice tak poutavě, že vás to baví i když normálně tyhle řeči nesnášíte. Ani tady Jonasson nešetří humornými zápletkami.

Stejně jako Staříka načetl i Analfabetku Martin Stránský a tímto mu chci vyseknout obrovskou poklonu za to, jak si s textem vyhrál. Jeho změny hlasu podle konkrétních postav skvěle  pomáhají posluchači v dotváření obrazu děje. To je určitě velké plus, protože když jsou všechny postavy namluvené stejným hlasem bez dělání rozdílů v intonaci, posluchač snadno ztrácí pozornost (nebo aspoň já jo). Číst si knihu jedním hlasem v hlavě a poslouchat jí načtenou jedním hlasem je podle mě docela rozdíl. Ani jedno není špatný, ale rozdíl tam prostě je. Myslím, že Analfabetka bude dobrým letním společníkem jak u moře, tak klidně i za deštivých dnů strávených někde na chalupě.

Co na ní říkáte? Četli jste, líbila se/nelíbila nebo jí máte zrovna v plánu? :) Teď jsem zjistila, že se stala dokonce audioknihou roku 2014.

Vydalo vydavatelství Panteon, 12 hodin 47 minut.

Ještě jsem se chtěla zeptat, kam se chystáte na léto? Já pro velký úspěch jedu tam co loni, do pr... Jestli tam někdo jedete taky, dejte vědět a můžem se sejít.  Přichystám chleby s paštikou :)