Letos zažíváme skutečně to pravé aprílové počasí. I teď na začátku dubna jsme byli občas pod sněhem, takže lepší načasování jsem si pro novou knihu od Petry Soukupové vybrat asi nemohla. Četla se jedním dechem. Petra píše stylem, který vám nedovolí klesnout intonací ve větě, natož tu knihu odložit. Nikdy nekončí větu tam, kde byste to čekali. Tečky tu jsou utiskovaná menšina. Vážně originální styl, jak donutit čtenáře pokračovat ve čtení.
Když se sejde celá rodina...
Představte si následující situaci: 3 sestry, každá úplně jiná (milující matka kvočna Blanka, rázná matka podnikatelka Olina a bezdětná nejmladší, svobodného života užívající Kristýna) vyrazí na oslavu tátových narozenin spolu se třemi dětmi do 12 let, jedním kojencem, ipadem a nevychovaným psem. To všechno v jednom autě a cesta je dlouhá. Třecí plochy samozřejmě budou a bude jich hodně. Během cesty atmosféra pěkně zhoustne. K technickým potížím s autem se přidá zlobení znuděných dětí a pod vlivem nervů si sestry zakrátko vjedou do vlasů. To ještě z daleka netuší, že u rodičů je čeká další nemilé překvapení.
Vždyť jenom chtěla, aby bylo všechno perfektní
Kniha je napsaná velmi realisticky. Mezi sestrami to od začátku vře. Jedna má mindrák z toho, že nedokázala tolik, jako ta druhá, druhá má pocit, že není tak trpělivá matka jako ta první a třetí byla vždycky tatínkův mazánek a protože je nejmladší, nemůže přece problémům starších vůbec rozumět. Vždyť je zatím ve fázi života, kdy je sice člověk dospělý, ale blbne, užívá volnosti a nabíjí si čumák tak často, že už to ani nepočítá.
A když mě vidí, že ležím ve dne na gauči a na hlavě mám obklad, a on se nezeptá, co mi je, v takových chvílích je lepší být sám, protože sám člověk nic nečeká, takhle, když s někým žije, jen podléhá té iluzi, že ten druhý se bude chovat nějak, že mi třeba k něčemu bude, že se z pouhé přítomnosti toho druhého budu cítit lépe. Ale není to tak, pokud se ti lidi nemají na začátku opravdu rádi, pokud je to jenom bláznivá zamilovanost (v našem případě asi spíš jen moje) tak to časem začne být jenom hrozné a děti neděti, pak už se nejde v přítomnosti toho druhého ani nadechnout.
Dlouho jsem hledala slovo, kterým bych vyjádřila pocity z téhle knihy. Nejsem ani trochu rodinný typ a tahle knížka je dokonale antikoncepční:) Nepochybuju o tom, že v některých rodinách to takhle funguje, nicméně u nás ne a za to jsem ráda. Zdálo se mi, že hlavní postavy si až přehnaně znepříjemňují život malichernými blbostmi, nad kterými bych se já třeba vůbec nepozastavila. To hezké a příjemné jim přitom trochu uniká. Měla jsem problém vžít se do příběhu, protože se neumím ztotožnit ani s jednou ze sester. Modelem chování mi sice nesedly, ale čumákovat do jejich příběhu se mi líbilo. Místy dojemný příběh s příměsí humoru. Hlavní postavy vyvolávají spoustu emocí. Chvíli je milujete, chvíli nesnášíte, někdy je vám jich líto. Jejich rodina působí jako odstrašující příklad, ale díky tomu se s ní rozhodně nebudete nudit. Rodinné drama nebylo nikdy víc dramatičtější a zábavnější.
Vydalo nakladatelství HOST v roce 2015, 373 stran
Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji nakladatelství HOST
4/5
0 comments
Děkujeme za vaše komentáře, zpětné vazby si ceníme ♥