Kraď jako umělec je perfektní pro ty, kdo teprve uvažují nad tím, že s nějakou kreativní tvorbou začnou, protože kdo už nějaký svůj kreativní projekt má, zjistí, že přesně tohle, co se tady píše, dělá. Zjistila jsem, že na to jdu stejně jako autor - učím se od těch, které obdivuju. Sleduju, co sledují, o čem se baví, o čem a jak píšou. A kradu od nich. Finta je v tom, že nesmíte krást od jednoho vzoru, to by bylo plagiátorství a kopírování, stal by se z vás druhý XY. Jenže když kradete od více vzorů, přetváříte jejich myšlenky a přidáváte k nim svoje vlastní, máte tak inspiraci z několika míst a většinou vznikne něco úplně nového, originálního. Jak autor sděluje, originalita v podstatě neexistuje, protože inspiraci jsme museli nabrat z nějakého už existujícího zdroje. 

Zdá se to jednoduché jako facka, že jo? Ale bohužel ani tahle knížka z vás neudělá kreativce, pokud nezačnete pracovat především sami na sobě. Zjistěte, kde a proč za svými vzory zaostáváte, na to místo se zaměřte a snažte se ho odstranit. Stále se vzdělávejte, sbírejte myšlenky, informace. Čím víc jich budete mít, tím líp si budete moci vybrat, čím se necháte ovlivnit a z čeho by se dalo krást. Časem se naučíte poznávat, co za krádež stojí a co ne.