července 30, 2014
Franz-Olivier Giesbert - Himmlerova kuchařka
července 30, 2014V poslední době se roztrhl pytel s knihami, v nichž figurují lidé, kteří už mají polovinu života daleko za sebou. Začalo to Stoletým staříke...
V poslední době se roztrhl pytel s knihami, v nichž figurují lidé, kteří už mají polovinu života daleko za sebou. Začalo to Stoletým staříkem, který vylezl z okna a zmizel, pokračoval Muž jménem Ove (ten, ač je tak na akorát na té polovině, už by chtěl čuchat ke kytičkám zespoda) a následuje je Himmlerova kuchařka. Miluju, když mi někdo vypráví o svém životě. V reálu i v knihách. Tyhle příběhy přímo hltám, protože jsem za prvé strašně zvědavá a za druhé mě fascinuje historie. Ráda bych poslouchala někoho, komu je přes sto let. Někoho, kdo zažil obě války, několik pádů měny, změny režimů, hranic...Očitému svědectví se dá na sto procent věřit. Himmlerova kuchařka dokazuje, že takhle dlouhý život, který se navíc odehrává z větší části ve válečném období, nebyl rozhodně procházka růžovým sadem.
Róza je velmi svérázná čupr babča, slabě přes stovku, aktivní členka internetových seznamek a kromě vlastnictví restaurace, je i majitelkou jednoho z nejpůsobivějších životních příběhů, jaké jsem kdy četla. Himmlerova kuchařka je souhrnem jejích pamětí, které se rozhodla sepsat pro další generace. Kniha o knize.
Na Eintopf zapomeňte
Přiznám se, že jsem čekala něco trochu jiného, nicméně zklamaná jsem rozhodně nebyla. Myslela jsem, že dle názvu půjde o příběh ženy, která, zotročená nacismem, musí vyvářet jednomu z největších nacistických pohlavárů a čekala jsem pár receptů na Eintopf. Jenže Róza je žena, která se rozhodně jen tak zotročit nenechá. Ani nacisty, ani nikým jiným. Běda tomu, kdo jí někdy ublíží! Garantuju vám, že tahle dáma si s ním poradí tak, že se z toho dotyčný už nikdy nevzpamatuje. Ne nadarmo je jejím životním heslem: Bolest vyléčí jedině pomsta.
Rózinými vášněmi jsou odjakživa dvě věci: muži a vaření. A protože láska prochází žaludkem, dostane se Róza díky svému kulinářskému (a nejen kulinářskému) umění až do domácnosti Heinricha Himmlera, hlavního velitele SS a bude mít dokonce příležitost "poctít" svou kuchyní i samotného Hitlera.
Každá mince má dvě strany, takže i když Rózino životní putování bude dlouhé přes několik států a ne vždycky to půjde s úsměvem na rtech, dojde i k zajímavému zjištění, že ne všichni Hitlerovi muži bezmezně schvalovali jeho způsob "konečného řešení židovské otázky" a že i nacista je jenom člověk, rasa nerasa.
Všechno, co má skvělá kniha mít
Celý příběh je rozčleněn do většího množství kapitol a na střídačku se odehrává v minulosti i přítomnosti. Kapitoly jsou kratší, takže se to celé moc hezky čte. Vždycky jsem radši, když má kniha hodně kapitol. Když se čte v jednom zátahu nebo má kapitoly delší jak 10 stran, už mi tam chybí svižnost.
Himmlerova kuchařka je v podstatě románová biografie - popisuje celý Rózin život, od dětství po stáří. Přečetla jsem jí asi za 3 odpoledne, je úžasně napsaná a nešlo se od ní odtrhnout. Je to kniha, kde se o sexu mluví tak samozřejmě jako o chlebu s máslem, je plná humoru i smutku, řeší otázku svědomí a celkově má podle mě všechno, co má skvělá kniha mít.
Franz-Olivier Giesbert (známý též pod značkou FOG) se narodil v roce 1949 v USA, jeho kořeny jsou německé, skotské, židovské a francouzské. Už jako dítě se chtěl stát spisovatelem a jako devatenáctiletý začal spolupracovat s literární rubrikou deníku Paris-Normandie. Vystudoval práva a žurnalistiku a stal se politickým novinářem. Je autorem několika knih politický esejů a specifických portrétů francouzských prezidentů. Většina jeho tvorby je jinak beletrie nejrůznějších žánrů - od moderních bajek po detektivní romány. Za svoje dílo získal spoustu ocenění, např. za román Ohava (L´affreux, 1992) získal Velkou cenu Francouzské akademie a za Chlívek (La Souille, 1995) jednu z nejstarších literárních cen - Cenu Interrallié.
Podle jeho knihy Nesmrtelný (L´Immortel, 2007) natočil Richard Berry film s Jeanem Reno (český název 22 výstřelů)
Z francouzského originálu La Cuisiniére d´Himmler vydaného nakladatelstvím Gallimard v Paříži v roce 2013 přeložila Helena Beguivinová.
U nás vydalo nakladatelství Argo v roce 2014, 317 stran
Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji knihkupectví Martinus.cz