května 27, 2014
David Wong - John na konci umře
května 27, 2014Neberte drogy. Nikdy nikomu neberte drogy. David a John jsou kluci kolem dvaceti. Mají zastydlou pubertu, život na háku a jsou totálně nesch...
Neberte drogy. Nikdy nikomu neberte drogy.
David a John jsou kluci kolem dvaceti. Mají zastydlou pubertu, život na háku a jsou totálně neschopní s tím něco udělat. Jejich práce je na pendrek stejně jako jejich milostný život. Rozumu ani jeden zrovna moc nepobrali, takže to vypadá, že se tihle dva exoti budou muset doživotně uchýlit k flašce a nekonečným debatám o penisu (ve kterých se zrovna John obzvláště vyžívá a s potěšením vám sdělí věci, které byste snad ani vědět nemuseli).
Na jednom z večírků v Utajeném městě kdesi v Americe (utajeno z bezpečnostních důvodů) získá naše dvojka kardinálních looserů drogu jménem Sójová omáčka. Po požití téhle drogy vidíte, slyšíte a hlavně chápete věci, o kterých jste ani netušili, že vůbec existují. Můžete si pokecat s mrtvými, nakouknout do budoucnosti a vaše obzory se rozšíří o jiné dimenze. Problém je v tom, že v těch dimenzích žijí po moci lačnící stvůry a monstra, která rozhodně neváhají použít vás jako jízdenku do světa, kde by se mohla dál vesele roztahovat a šířit zlo všude kolem.
Zběsilá bizarní jízda, na kterou nestačí kapacita jednoho mozku
Nikdy jsem slovo "zběsilý" nemyslela víc vážně než teď. David Wong vás polapí od první stránky (hned poté, co se přestanete kochat obálkou a dáte se do čtení).
Představa, že budoucnost světa drží v rukou dva sjetí kámoši hrající si na krotitele duchů k jejichž vymítání používají staré rockové pecky z 80. let, je naprosto šílená a ironická. Přesně taková je ale celá kniha. David Wong vám v parádním tempu, které nedovolí přestat číst, servíruje jednu pakárnu za druhou (v knize to servíruje novináři, který se rozhodl o tom, co kluci dělají, napsat). Těšte se na neskutečnou přehlídku bizarností, ze kterých vám naskočí husí kůže. Naštěstí je tahle přehlídka zároveň okořeněná pořádnou dávkou ironie a humoru a to do takové míry, že v jednu chvíli přemýšlíte, jestli se nepůjdete vyzvracet a v dalším okamžiku jste v křeči smíchy. V každém případě nic pro slabé povahy. Popis příšer a zrůdiček je tak kvalitní, že si je dovedete snadno představit a buď se budete klepat hnusem nebo se smát, protože ptát se, proč má smrtící monstrum rozkošnou blond paruku na gumičku, by v tomhle surrealistickém dílku nemělo smysl.
Příběh je sice svižný, ovšem nutno podotknout, že vyžaduje zvýšené zapojení mozku. Děj se mění tak často a rychle, že není problém se v příběhu ztratit. Tudíž žádná oddechovka, ale čistokrevná, zábavná a místy nechutná hororová parodie. Milovníci hororu a černého humoru si rozhodně přijdou na své. Pokud jste ale úchylný deviant nebo někdo, kdo rád polemizuje o tom, co je ještě normální a co už je přes čáru, ani pro vás tahle kniha nebude přehmatem.
Jestli John na konci umře, to si budete muset zjistit sami, ale nejspíš vám neuniklo, že autor knihy se jmenuje stejně jako hlavní postava. Za pseudonymen Davida Wonga se skrývá spisovatel Jason Pargrin. Tento sci-fi román nejdřív uveřejňoval na internetu, kde získal takový ohlas, že kromě knižního vydání v roce 2009 se dočkal i filmového zpracování. Je známo, že se chystá pokračování knihy, bude se jmenovat Tahle kniha je plná pavouků, ale kdy u nás vyjde, se mi bohužel zjistit nepodařilo.
Po přečtení knihy John na konci umře bych dala nevímco za to, abych se mohla s Jasonem Pargrinem setkat. Měla bych na něj spoustu otázek a jedna z nich by byla, v čem hledá inspiraci. Nejmenuje se ta věc náhodou Marihuana? :)
Z anglického originálu John Dies at the End vydaného nakladatelstvím THOMAS DUNE BOOKS v roce 2009 přeložil Jan Sládek.
V ČR vydalo nakladatelství JOTA v roce 2013, 532 stran
Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji knihkupectví Martinus.cz