Měla jsem teď období oddechovek, takže jsem po Muzikálním Sherlockovi začala číst další knížku, jejíž hlavní postavu většina lidí zná, jmenuje se Saturnin.

Saturnin mi strašně dlouho unikal, nevím vůbec proč. Film na motivy knihy jsem viděla poprvé snad před dvěma roky a řadím ho k tomu málu několika svých top českým filmům. Ke knize jsem se dostala až teď, když jsem na ní náhodou natrefila v internetovém antikvariátu a musím říct, že stále platí pravidlo, že 10x viděný film neřekne nikdy tolik, co jedna kniha.

Zdeňku Jirotkovi se hned od začátku podařilo omotat si čtenáře kolem prstu. Po tom, co si představíte, že někoho v kavárně začnete jen tak ze srandy bombardovat koblihama, prostě nemůžete přestat číst. A nedokážete to až do konce. Hlavní postavy jsou skvěle popsané. Kdybyste je někde potkali, určitě tyhle lidi poznáte. Kobliha by k vám přiletěla tak rychle, že byste ani nestačili říct marmeláda.

Saturnin je obyčejný sluha a neobyčejný člověk. Svému pánovi připravuje jednu horkou chvilku za druhou, ale také mu poskytuje vzácné koření života - opravdovou legraci. Všechno obrací naruby, s gustem si vymýšlí, soustavně narušuje zaběhlý pořádek světa a boří všechny konvence. Žádná situace pro něj není nevyřešitelná. Dokáže úctyhodné lidi přimět, aby dělali všemožné blbiny a začali se při tom cítit šťastnější a svobodnější, než dosud byli ve svých zaběhlých zvyklostech.

Tento humoristický romám vyšel poprvé v roce 1942 jako Jirotkova prvotina. Od té doby baví Saturnin už několik generací. Některé knihy nikdy nezestárnou a tohle je rozhodně jedna z nich.